Asi každý rodiÄ sní o tom, že své dítÄ› uvidí na vysoké Å¡kole, a to bez ohledu na to, o jaký obor se bude jednat. A je pravdou, že dnes se na vysoké Å¡koly hlásí více lidí, než kdy pÅ™edtím. Zajímavé vÅ¡ak je, že vÄ›tÅ¡ina volí jiný obor, než který studovali na stÅ™ední Å¡kole. To vyvolává otázku, proÄ v nÄ›m nepokraÄují, když si jej původnÄ› vybrali, a radÄ›ji se uÄí úplnÄ› od zaÄátku nÄ›co nového.

 

 

Zde je potÅ™eba se podívat na to, kdy a jakým způsobem si studenti volí stÅ™ední Å¡kolu. VÄ›tÅ¡inou jde o to, která je dostateÄnÄ› blízko, aby se minimalizovalo dojíždÄ›ní, a také která je nejlehÄí Äi naopak nejprestižnÄ›jší. Obor je zde v podstatÄ› podružný.

 

To samozÅ™ejmÄ› neplatí vždy. Stále je dost tÄ›ch, kteří vybírají právÄ› specifický obor. Mnohdy vÅ¡ak zjistí, že to není pÅ™esnÄ› to, co si pÅ™edstavovali, a že je nakonec nebaví. K tomuto prozÅ™ení vÅ¡ak Äasto dojdou až příliÅ¡ pozdÄ›, kdy už je jednodušší onu Å¡kolu prostÄ› dochodit, nehledÄ› na to, že se jen málokomu chce zaÄínat znovu od prváku.

 

 

Dále zde máme fakt, že si stÅ™ední Å¡kolu vybíráme, když je nám 15 let. To je pomÄ›rnÄ› brzy, neboÅ¥ v tomto vÄ›ku jeÅ¡tÄ› nemůžeme mít až tak pÅ™esnou pÅ™edstavu, co bychom chtÄ›li dÄ›lat, případnÄ› zvážit nejen pozitiva dané profese, ale také její případná negativa. A rodiÄe v tomto ohledu Äasto také příliÅ¡ nepomáhají.

 

Důsledkem je, že když si chce ÄlovÄ›k udÄ›lat vysokoÅ¡kolský titul, má už mnohem lepší ponÄ›tí o svÄ›tÄ› a také pÅ™edstavu o tom, co by jej skuteÄnÄ› bavilo a co by chtÄ›l dÄ›lat. Proto se na vysoké pÅ™ihlásí na obor, který jej bude skuteÄnÄ› bavit, aÄkoliv prakticky vůbec nesouvisí s tím, z Äeho dÄ›lal maturitu. Ano, má ponÄ›kud horší zaÄátek, kdy se musí douÄit veÅ¡keré základy, avÅ¡ak ukazuje se, že to není až takový problém. Je vÅ¡ak otázkou, zda je to skuteÄnÄ› ideální situace, a zda by nebylo dobré výbÄ›r stÅ™edních Å¡kol ponÄ›kud pozmÄ›nit. Tak by lidé nestudovali nÄ›co, co jim nakonec bude k niÄemu.